Co suchý rok 2026 znamená pro majitele lesa — a co s tím může udělat
Jaro 2026 bylo srážkově nejchudší od začátku měření. Kůrovec na smrku slábne pátým rokem, ale objem poškozeného dřeva neklesá tak, jak by měl — protože práci po broukovi převzalo sucho a vítr. Pro majitele lesa to mění tři věci: jak se dívá na porost, kdy sáhne po těžbě a co sází na holinu.
Jak vypadá letošní sucho v číslech
Sucho v lese v roce 2026 není běžný výkyv, ale rekord. Za březen a duben spadlo podle ČHMÚ v průměru jen 32 mm srážek proti normálu kolem 83 mm — nejméně od začátku měření v roce 1961. Samotný duben dal 13 mm. Hluboké vrty byly v dubnu a květnu v nejhorším stavu za celou řadu, kterou ČHMÚ sleduje od roku 1991.
Půda na tom není lépe. Podle projektu InterSucho chyběla k 19. červenci 2026 vláha v profilu do jednoho metru zhruba na 88 % území republiky. Z terénu se hlásí odumřelé sazenice po jarní výsadbě, z Jihlavska pokročilé příznaky poškození porostů. Podrobný přehled dat ČHMÚ, InterSucha a VÚLHM najdete na webu informuje.me — čísla v tomhle článku vycházejí z něj.
Metr půdy je pro nás v lese ta rozhodující hloubka. Vzrostlý smrk si na chvíli sáhne hlouběji, dubový nálet taky. Sazenice z letošního jara nemá kam — a to je důvod, proč letos vidíme uschlé výsadby na plochách, které v běžném roce odrostou bez problémů.
Proč je sucho horší nepřítel než kůrovec
Kůrovec na smrku ustupuje, ale škody v lesích neklesají stejným tempem. Podle Lesní ochranné služby VÚLHM klesl objem poškození dřevin ze 4,6 milionu m³ v roce 2024 na 3,0 milionu m³ v roce 2025. Rozhodující je ale skladba těch tří milionů: dvě třetiny loňských škod způsobily abiotické vlivy — vítr a sucho. Ne brouk.
Lýkožrout smrkový slábne pátým rokem v řadě. To je dobrá zpráva, ale ne konec kalamity — jen změna hlavního viníka. U jedle je situace opačná, objem kůrovcového dříví tam naopak vzrostl na 7,6 tisíce m³. Kdo má v porostu jedli a bere ji automaticky jako „bezpečnou“ dřevinu, měl by ji letos obejít stejně pečlivě jako smrk.
„Sucho je mnohem větší problém než kůrovec“ — Zdeněk Jeřábek, jednatel Lesy Jeřábek s.r.o.
Praktický rozdíl je v tom, že kůrovec má viditelný začátek a viditelný konec. Sucho ne. Strom oslabený vodním stresem může stát ještě tři roky, než se to projeví naplno — a mezitím tiše ztrácí přírůst a odolnost. Proto vidíme v terénu porosty, které vypadají „ještě dobře“, a přitom už jsou za hranicí, odkud se nevrátí.
Jak poznat porost pod vodním stresem
Vodní stres se v porostu projevuje dřív a jinak než kůrovec. Nejde o drť pod patou a smolné výtoky, ale o změny na koruně a v přírůstu. Znaky, které v terénu sledujeme nejčastěji:
- Prosychání od vrcholu. Koruna řídne shora dolů, ne v ohnisku jako u kůrovce. Vršek prosvítá.
- Kratší letošní přírůst. Nové výhony jsou znatelně kratší než loňské. U smrku to poznáte na první pohled zdola.
- Předčasné opadávání starších ročníků jehličí. Strom shazuje, co neuživí. Koruna působí „prořídle“, ale zůstává zelená.
- Nadměrné plodenství. Silná násada šišek u smrku je často stresová reakce, ne známka síly.
- Ztráta lesknu a světlejší barva jehličí u celých skupin stromů, typicky na jižních svazích a mělkých půdách.
Obcházejte porost po skupinách, ne po jednotlivých stromech. Sucho nepracuje bodově — jde po celém stanovišti. Když najdete jeden takový strom na hraně jižního svahu, je téměř jisté, že celá horní část porostu je ve stejném stavu.
Kdy má smysl těžit a kdy počkat
Sucho není samo o sobě důvod k těžbě. Důvodem je stav porostu a jeho výhled. Rámec, podle kterého se rozhodujeme v terénu:
- Těžit hned Porost s prosychajícími korunami na mělké nebo jižně exponované půdě, kde už začaly odumírat celé skupiny. Tady se čekáním nic nezlepší a kvalita dřeva klesá každým měsícem.
- Těžit v plánovaném termínu Mýtně zralý porost bez akutních příznaků. Sucho není důvod uspěchat mýtní těžbu, ani ji odkládat. Držte plán.
- Počkat a sledovat Mladší porost s kratším přírůstem, ale bez prosychání. Vodní stres nemusí být smrtelný — po vlhčí sezoně se porost srovná. Předčasná těžba tady znamená ztrátu na hodnotě.
- Přehodnotit výchovné zásahy V suchém roce zvažte, jestli silná probírka nezhorší mikroklima porostu. Prosvětlený porost vysychá rychleji. Někdy je slabší zásah lepší než žádný a rozhodně lepší než silný.
Co u sucha nezvládnete odložit, je rychlost. Poškozené dřevo drží kvalitu jen omezenou dobu a v suchém roce k tomu přistupuje riziko dalšího náletu škůdců. Tady je vlastní harvestor rozdíl — nečekáme na volnou kapacitu subdodavatele, kterou v kalamitní sezoně shánějí všichni najednou. Těžbu harvestorem u nás plánujeme podle stavu porostu, ne podle toho, kdo má zrovna volný stroj.
Co sázet, aby to přežilo další suchou dekádu
Obnova lesa je dnes slabší článek než těžba. ČSÚ eviduje za rok 2025 pokles zalesněné plochy o 21,8 % na 23 065 ha a pokles přirozené obnovy o 18,4 % na 10 152 ha. Ze 125,6 milionu vysazených sazenic bylo 56,9 % listnatých — druhová skladba se mění, ale plocha, na které se to děje, se zmenšuje.
| Rozhodnutí při obnově | Co s tím dělá sucho |
|---|---|
| Druhová skladba | Listnáče už tvoří většinu vysazovaných sazenic (56,9 % v roce 2025 dle ČSÚ). Směs více dřevin rozkládá riziko — jednodruhová výsadba je na suchém stanovišti sázka na jednu kartu. |
| Přirozená obnova | Nálet má kořenový systém od začátku na místě a bez šoku z přesazení. Kde je nálet k dispozici, využijte ho — je odolnější než sazenice, ale letos ho ubývá. |
| Termín výsadby | Jarní výsadba do vyschlé půdy je v roce jako letošní vyhozený sazenicový materiál. Podzimní termín dává kořenům víc času. |
| Ochrana sazenice | Mulčovací rohož, důkladné utužení půdy kolem kořenů, ponechání clony. Drobnosti, které v suchém roce rozhodují o přežití. |
| Hustota výsadby | Řidší výsadba znamená menší konkurenci o vodu, ale i horší zapojení porostu. Rozhodnutí patří na konkrétní stanoviště — [ověřit minimální počty jedinců podle vyhlášky k zákonu o lesích]. |
Tabulku čtěte jako soupis rozhodnutí, ne jako recept. Konkrétní volba dřevin patří na konkrétní stanoviště — jiné složení dává smysl na podmáčené plošině u Hlinska a jiné na mělké půdě jižního svahu na Jihlavsku.
Shrnutí pro majitele lesa
Suchý rok 2026 posouvá práci v lese od reakce na brouka k péči o stanoviště. Čtyři věci, které z letošních dat plynou pro vlastníka konkrétně:
- Obcházejte porost jinak. Hledejte prosychání koruny shora, kratší přírůst a skupinové poškození na jižních svazích — ne jen drť pod patou.
- Nepodceňujte jedli. Zatímco kůrovec na smrku slábne, u jedle objem kůrovcového dříví roste.
- Těžte podle stavu, ne podle paniky. Prosychající skupiny hned, zdravý mýtní porost podle plánu, mladší porost sledujte.
- Obnovu plánujte na sucho. Směs dřevin, přirozená obnova kde to jde, podzimní termín, ochrana sazenice.
Časté otázky
Znamená slábnoucí kůrovec, že kalamita skončila?
Ne. Kůrovec na smrku slábne pátým rokem, ale celkový objem poškození zůstává vysoký — dvě třetiny loňských škod podle VÚLHM způsobily abiotické vlivy, tedy vítr a sucho. U jedle objem kůrovcového dříví dokonce vzrostl. Kalamita nekončí, jen mění příčinu.
Mám kvůli suchu těžit dřív, než jsem plánoval?
Záleží na stavu porostu. Prosychající skupiny na mělkých a jižně exponovaných půdách řešte hned. Mýtně zralý porost bez příznaků těžte podle plánu. Mladší porost s kratším přírůstem, ale zelenou korunou, spíš sledujte — po vlhčí sezoně se často srovná.
Jak poznám vodní stres, když nejsem lesník?
Podívejte se nahoru a srovnejte s loňskem. Prosychání koruny od vrcholu, znatelně kratší letošní výhony, opadávající starší jehličí a silná násada šišek u smrku jsou nejběžnější znaky. Postihují celé skupiny stromů, ne jednotlivce.
Vyplatí se letos vůbec sázet, když sazenice usychají?
Zalesnit se musí, ale termín a příprava rozhodují. V roce, kdy podle InterSucha chybí vláha na 88 % území, má jarní výsadba do vyschlé půdy vysokou úmrtnost. Podzimní termín, mulčovací rohož a využití přirozené obnovy tam, kde je nálet, zlepšují šance výrazně.
Vykupujete i porosty poškozené suchem?
Ano. Vykupujeme zdravé i poškozené porosty, les nastojato i lesní pozemky. Cenu říkáme rovnou při prohlídce podle toho, co reálně v porostu najdeme.
Další čtení
