Kůrovec znovu létá. Tady je 5 znaků, podle kterých ho dnes poznáte.
Po dvou týdnech denních teplot stabilně nad osmnácti stupni Celsia začal v Česku znovu létat lýkožrout smrkový. První generace kůrovce 2026 právě teď napadá smrky, které sucho v dubnu oslabilo. Pokud máte les v Vysočině, Pardubicku nebo Královéhradecku, příští tři týdny rozhodnou, jestli budete řešit deset stromů, nebo deset hektarů.
Kůrovcová kalamita let 2015–2022 byla pro hodně lidí lekce, na kterou se nezapomíná. Většina vlastníků si od té doby myslí, že už vědí, jak na to. Tahle sezona je ale jiná než předchozí — a důvod je souvislost sucha, půdy a krajiny. Suchá zima a suché jaro znamená oslabené smrky. Oslabený smrk je pro kůrovce to, co je pro vlka kulhavá srna. Když k tomu připočtete teplotní rekordy, které jsme měli na začátku května, situace je nastavená tak, že první generace kůrovce bude silnější a rychlejší, než byla v loňské sezoně.
V tomhle článku popisuju, co konkrétně dnes (12. května) vidíme v terénu na Vysočině a v Pardubicku, jak kůrovce poznat pět minut po vstupu do lesa, co dělat v prvních 48 hodinách po nálezu a jak se rozhodnout, jestli les sám těžit, nebo ho prodat. Bez vaty.
Co dnes v lesích vidíme
Letošní situace má tři vrstvy, které dohromady vytvářejí to, čemu lesníci říkají „perfektní rok pro brouka“:
Vrstva první — přezimovaná populace. Loňská sezona neskončila zničením kůrovce, ale jeho přechodem do zimního klidu pod kůrou nedotěžených stromů a v hrabance. Brouci, kteří přezimovali, jsou připravení vyletět. Na rozdíl od jara 2024, kdy byl konec zimy chladný a první let se opozdil do druhé poloviny května, v 2026 začaly první nálety už koncem dubna.
Vrstva druhá — oslabené stromy. Sucho v dubnu (méně než 30 % normálních srážek na většině Vysočiny) způsobilo, že smrky neměly z čeho čerpat. Smůla, která je pro kůrovce hlavní obranou stromu, se prostě netvoří, když nemá strom dostatek vody. Letošní napadené stromy proto nebudou jen ty oslabené větrem nebo stářím — budou jimi i porosty, které loni vypadaly zdravě.
Vrstva třetí — teplotní rekordy. První dva týdny května 2026 byly teplotně mimořádné. Denní maxima nad 22 °C, noční minima jen výjimečně pod 10 °C. To je počasí, ve kterém se kůrovec vyvíjí o 30–40 % rychleji než v normálním roce. To znamená, že druhá generace, která by se normálně objevila začátkem srpna, může přijít už koncem července.
Jestli máte v lese smrky a žijete v Pardubickém, Královéhradeckém nebo Kraji Vysočina, obejděte si porost do víkendu. Ne za dva týdny. Brouci dnes letí, sedají na stromy, vrtají chodby. Každý den, který necháte uplynout, se počet napadených stromů zhruba zdvojnásobuje.
Pět znaků, podle kterých kůrovce poznáte
Jdete na obhlídku. Co konkrétně hledáte? Vynechám teoretickou biologii a soustředím se na to, co vidíte v lese pohledem laika. Pokud najdete byť jeden z těchto pěti znaků, máte problém.
- Drť pod patou stromu
Hnědý, jako z mletého pepře jemný prach na kůře nebo na mechu kolem paty stromu. Je to dřevní moučka, kterou broukové vystrkují z chodbiček. Nejsnadnější znak, který funguje i v dálce.
- Smolný výtok z malých otvorů = „plakající strom“
Bělavé až nažloutlé kapky smůly o průměru 1–2 milimetry ve výšce do tří metrů. Smůla je hlavní obranná reakce stromu před kůrovcem. Pokud ji vidíte čerstvou (lesklou), nálet probíhá teď.
- Žloutnoucí nebo rezavějící koruna
Stačí se podívat nahoru. Pokud koruna ztratila svěží zelenou barvu a začíná žloutnout od vrcholu dolů, brouk už uvnitř dělá svou práci a strom mu pravděpodobně nepřežije. Žloutnutí korun je viditelné i z dálky stovek metrů.
- Spadané jehličí na zemi
Když pod smrkem najdete koberec zelených až nažloutlých jehlic, které vypadají, jako by spadly nedávno, je to známka, že strom přestal držet vodu. Tohle je pozdější znak, ale pořád stihnete zachránit okolní stromy.
- Pracující datel a odloupaná kůra
Datel (Datlík Tříprstý) a Stakapoud jsou Vaši spojenci. Když uvidíte na kmeni místa, kde ostrá kůra chybí a místo ní vidíte světlejší dřevo s patrnými chodbičkami, tak je to prakticky stoprocentní diagnóza. Tady kůrovec byl. Otázka je, jestli ještě uvnitř je.
Prvních 48 hodin po nálezu
Našli jste znaky, popsané výše. Co teď? Tady je postup, který funguje a který jsme za posledních devět let na Vysočině udělali asi pětsetkrát:
- Spočítejte rozsah. Obejděte celý porost a poznamenejte si, kolik stromů má aktivní znaky (drť, smůla, žloutnutí). U malých počtů (do 10 stromů) může stačit zásah svépomocí. Nad 20 stromů už potřebujete profesionála s těžkou technikou.
- Označte napadené stromy. Sprejem (nejlépe oranžovým) udělejte čitelnou značku na kmeni ve výši očí. Pomáhá to při pozdější těžbě a taky vám to dá přehled, kolik napadených stromů ve skutečnosti je.
- Informujte odborného lesního hospodáře (OLH). Pokud máte les nad 50 ha, máte ho ze zákona. Pokud máte les menší, OLH za vás vykonává obec s rozšířenou působností a jeho jméno najdete na obecním úřadě. OLH má povinnost vám poradit a v případě kalamity může zařídit i státní zásah.
- Rozhodněte: těžit, nebo prodat? Toto rozhodnutí má dva rozměry — kapacitní (zvládnete to časově?) a ekonomický (vyplatí se to?). U malých počtů (do 10 stromů) v dostupném terénu těžit. U větších počtů, špatně přístupného terénu nebo když nemáte čas, prodat les nebo dřevo k těžbě.
- Pokud těžíte, udělejte to do 14 dnů. Klíčové pravidlo: kůrovec musí být ze stromu pryč dřív, než z něj sám vyletí. Standardní cyklus brouka pod kůrou je 5–8 týdnů, ale v teplém roce se zkrátí. Bezpečná hranice je dva týdny od náletu. Po těžbě dřevo buď do dvou týdnů odvezte z lesa, nebo asanujte (odkornění, postřik).
- Naplánujte kontrolu za 4–6 týdnů. I když jste zasáhli rychle, brouci ze stromu mohli stihnout rozletět. Druhá obhlídka po měsíci je povinnost. Nový nálet bude vidět na sousedních stromech.
Pokud vás děsí to slovo „rozhodnout“ v bodě 4, vězte, že nejste sami. Nezávazné posouzení napadeného porostu u nás je do 48 hodin telefonicky a do týdne osobně. Žádné papíry předem, žádné zavázání. Říkám lidem rovnou, jestli vidím něco, co se nedá zachránit, nebo jestli má smysl bojovat.
Cena kůrovcového dřeva 2026
Jeden z prvních dotazů, který vlastníci mají, zní vždy stejně: „Kolik za to dnes dostanu?“ Odpověď je nemilá, ale férová — kůrovcové dřevo se dnes prodává za zlomek toho, co dřevo zdravé. Tady je rámec cen, které dnes pozorujeme na pile a v rámci výkupu:
| Stav dřeva | Cena za m³ | Pozn. |
|---|---|---|
| Zdravý smrk, pilařská kulatina | 2 000 – 3 000 Kč | etalon, srovnávací cena |
| Čerstvé kůrovcové (do 4 týdnů) | 1 500 – 2 500 Kč | pořád pilařsky využitelné |
| Kůrovcové starší (5–8 týdnů) | 800 – 2 000 Kč | kvalita rapidně klesá modráním |
| Sušky (souš, kůrovec před rokem+) | 500 – 800 Kč | jen na štěpku nebo palivo |
| Polom, zlomy (čerstvý) | 600 – 1 000 Kč | záleží na kvalitě |
Číslo, které z tabulky vyplývá nejjasněji: každý týden zpoždění stojí majitele 100–200 Kč na metru krychlovém. Když máte v lese 50 m³ napadeného dřeva a otálíte měsíc s rozhodnutím, je to ztráta 25 000 Kč. Reálná, ne teoretická.
Kůrovec není problém ekonomický. Je to problém logistický. Když máte rychlost, máte peníze. Když nemáte rychlost, máte ztrátu. — Z přednášky pro vlastníky lesů, Žďár nad Sázavou 2024
Když je už pozdě: těžit, nebo prodat?
Někdy obhlídku přijdete pozdě. Stromy už nejsou jednotky, ale desítky. Nebo nemáte čas, techniku, lidi. Co dál?
Rozhodovací rámec, který funguje:
- Do 10 stromů + dobrá přístupnost: těžit svépomocí nebo přes lokální party, jasná volba.
- 10–30 stromů + průměrný terén: najmout firmu na zakázku. Cena těžby 350–550 Kč/m³, dřevo si necháváte a prodáváte sami.
- 30–100 stromů + složitý terén: rozhodnutí podle stavu. Buď prodat les k těžbě nastojato, nebo dřevo na pni.
- Více než 100 stromů nebo celá plocha: obvykle nejlepší prodat les jako celek. Vy získáte hotovost, my (nebo jiný profesionální výkupce) si zařídíme všechno ostatní.
Pokud váš les leží mimo Vysočinu, Pardubicko nebo Královéhradecko, kde my působíme, ozvěte se partnerské firmě Les Fair Trade, která vykupuje po celém Česku a v lesích dlouhodobě hospodaří — pro vás jako prodávajícího je to garance, že les nebude jen vytěžen a opuštěn.
A pokud vás zajímá samotná mechanika prodeje, jak vypadá smlouva, na co si dát pozor, jaké jsou daňové dopady — srozumitelný průvodce krok za krokem najdete na partnerské stránce jakprodatles.cz. Pro přehled výkupního trhu jako celku, kdo dnes v Česku vykupuje za jakých podmínek, doporučím portál vykupujemelesy.cz — najdete tam srovnání bez naší optiky.
Proč harvestor mění situaci o 48 hodin
Při kůrovcové kalamitě nerozhoduje cena. Rozhoduje rychlost. A v rychlosti rozhoduje technika.
| Způsob těžby | m³ za den | Pozn. |
|---|---|---|
| Pila + dva muži, ruční | 5 – 10 | klasická živnostenská těžba |
| Pila + traktor s vyvážečkou | 15 – 25 | střední firma, lokální |
| Harvestor + forwarder (náš případ) | 120 – 200 | jeden den dokáže to, co ruka za 14 dní |
Praktický příklad z loňské sezony — vlastník na Chrudimsku nahlásil 80 napadených stromů ve čtvrtek odpoledne. Přijeli jsme v pátek ráno na obhlídku, v sobotu byl podepsaný protokol, v pondělí harvestor v lese, ve středu dřevo na odvozním místě, v pátek vyplaceno. Devět dní od telefonu po peníze na účtu. Stejnou plochu by ruční četa dělala pět týdnů — a za tu dobu by kůrovec stihl vyletět a napadnout dalších 200 stromů.
To není reklama na harvestor, to je matematika. Když se rozhodujete, koho při kůrovcové kalamitě zavolat, ptejte se nejen na cenu, ale i na to, jak rychle jsou schopni začít. U nás je to do pěti dnů od podpisu smlouvy — v sezoně i přes víkend a v noci.
Cena těžby a přiblížení se pohybuje od 500-800 Kč za metr krychlový. Aktuálně také velmi záleží na ceně nafty.
Časté otázky
Mám 30 ha lesa a nejsem si jistý, jestli tam kůrovec je. Můžete přijet a podívat se?
Ano. Obhlídka porostu je zdarma a nezávazně, v sezoně do 5 pracovních dnů od telefonu. Pokud najdeme napadení, navrhneme řešení (vlastní těžba, výkup k těžbě nebo prodej celého lesa) a vyčíslíme. Pokud nic, řekneme to taky.
Co když napadené stromy nezasáhnu? Hrozí pokuta?
Ano. Vlastník lesa je ze zákona č. 289/1995 Sb. povinen aktivně řešit napadení škůdci. Pokuta může být až 100 000 Kč (u podnikající osoby vyšší), ale praktická hrozba je horší — sousedi mají právo se na vás obrátit, pokud z vašeho lesa kůrovec napadne jejich, a domáhat se náhrady.
Stojí dnes ještě smysl těžit smrk kvůli ceně?
Záleží na kvalitě. Čerstvě napadený smrk (do 4 týdnů od náletu) je ekonomicky stále zajímavý — pilařské dřevo se prodá. Smrk, který stojí mrtvý už několik měsíců nebo rok, ekonomicky nestojí téměř za nic kromě paliva nebo štěpky. Klíčové je proto rozhodovat rychle a včas.
Vykupujete jen kůrovcový les, nebo i zdravý?
Vykupujeme oboje — zdravé lesy k běžné mýtní těžbě, kůrovcové kalamity i les nastojato. Hlavní oblast je Vysočina, Pardubicko a Královéhradecko, ale po dohodě jezdíme i dál. Předběžnou cenu si můžete spočítat v naší online kalkulačce.
Co když chci les nejdřív zachránit a teprve potom uvažovat o prodeji?
To dává smysl. V takovém případě jezdíme dělat těžbu na zakázku (vy zůstáváte vlastníkem, my jen těžíme za úhradu) a o prodeji se bavíme pak v klidu. To je u nás nejčastější varianta při menších kalamitách.
Mám lesy v jižních Čechách / na Moravě / na Slovácku. Pomůžete?
V tom případě vám doporučím partnerskou firmu Les Fair Trade s celorepublikovou působností. Pracují podobnou filosofií a vykupují za férovou cenu po celém Česku.